Předmětem knihy je dnes již neexistující společenství českých evangelíků ve vesnici Vojvodovo. Tato obec byla založena v roce 1900 asi dvaceti českými rodinami, které z důvodů náboženských rozporů a nedostatku půdy opustily českou vesnici Svatá Helena v Banátu. Ve Vojvodovu se pak v letech 1900-1950 utvářelo a vzkvétalo specifické společenství, které se v mnoha ohledech odlišovalo od bulharského okolí. Vojvodovo coby česká obec existovalo až do konce 2. světové války.